Víkendové výsledky Tréninkový plán Rozpis víkendových zápasů

U9 mladší přípravka

Valašské Meziříčí - historie kopané ve městě - část 1.


Vážení sportovní přátelé!

Za několik málo let bude valašskomeziříčský fotbal slavit velmi významné jubileum. Již delší dobu mě napadalo mnoho otázek týkajících se začátků kopané v našem městě. Jak to tenkrát všechno začalo? Kdo byl u „prvního kopnutí do míče“? Kde se kopaná ve Valašském Meziříčí hrála? Jaké byly první výsledky? Otázky postupně přibývaly. Zahájil jsem pátrání v archívech a ejhle! Přede mnou se z mlhy pomalu vynořuje pestrá mozaika nejen fotbalových, ale i lidských příběhů. Skládanku údajů, vzpomínek a statistik prvních fotbalových let, která se přede mnou otevírá, si pečlivě hýčkám a doplňuji. Říkám si, že třeba jednou, až bude úplná a dokonalá a kompletní ji dám snad někomu přečíst. Jsem však teprve na začátku práce a za ta léta se toho přece tolik mnoho událo…
Vážení příznivci valašskomeziříčské kopané, rozhodl jsem se, že v současné komplikované době, která ovlivňuje veškeré běžné lidské činnosti, včetně sportu dám i vám možnost „útěku“ od vážné denní reality a umožním vám, spolu se mnou, nahlédnout do časů minulých. Do doby, kdy fotbal neměl zprvu „na růžích ustláno“. Zvu vás na krátkou cestu prvními fotbalovými krůčky našeho klubu.
Karel Straka

Který rok byl ten první?
První rok organizované kopané ve Valašském Meziříčí známe přesně. Ba co víc! Známe přesně i den a místo, kde byl první fotbalový klub v našem městě založen a rovněž víme, že současný fotbalový oddíl Tělovýchovná jednota Valašské Meziříčí, spolek je jeho přímým pokračovatelem.

Tak tedy kdy to začalo?
Ještě chvíli vás budu napínat. Když jsem v archívu dohledal přesné datum a místo, okamžitě mne napadla další otázka: Co bylo předtím? Tohle už byl oříšek. Staré výtisky novin z našeho regionu byly na sport, proti dnešku, skoupé. Sokolská tělovýchova převažovala, a když už byla zmínka o jiném sportu, tak to byl tenis. Kolektivní míčové hry, věřte nebo ne, byly dlouho nepřístojnou zábavou a ještě ve 20. letech minulého století mnohdy znamenaly „dvojku z mravů“ všem přistiženým, především kopané se oddávajícím, studentům.
Míč? Kopalo se do čehokoliv, co jej jen trochu připomínalo, například sešitá kozí kůže. A pokud někdo opravdový míč vlastnil – byť absolutní sportovní antitalent – vždy byl kapitánem týmu a tím, kdo rozhodoval, kdo s kým bude hrát.
Kopačky a dresy? Kdepak! Nic takového! První hráčské obutí a sportovní úbor přišel většinou až s prvními oficiálními zápasy klubu. Do té doby musely stačit trenýrky a nátělník a bosé nohy nebo běžná obuv, jejíž opotřebení či zničení „čutáním do meruny“ však hrozilo doma pořádným výpraskem.
Hřiště? Volné plochy ve městě nebyly kopané vítaným prostorem. Už vzhledem k zakázanému sportu. Navíc hrozilo rozbití čehokoliv či zranění cizích osob. Na dvorcích domů „úřadovali“ rodiče. Proto byly s oblibou vyhledávány pokosené louky na okraji osídlení. Ať jsem konkrétní. Ve Valašském Meziříčí to byl nejprve „Reichův lesík“ („huťský lesík“) za sklárnami a také neobdělané pole za Zádruhou (dnes neexistující část města v blízkosti ZDŠ Šafaříkova).

Když už jsem zabrousil do období před založením klubu. Existuje záznam nějakého zápasu z období před (vznikem klubu)?
Ano, existuje! Díky Jindrovi Gratzovi, jednomu ze zakládajících členů valašskomeziříčského fotbalového klubu:
Vzpomínám velmi dobře na první zápas proti vojenské XI. v r. 1923 na místě, kde stojí nyní kasárna (Pozn.: Dnes už opět nestojí). Meziříčtí nastoupili posílení dvěma půjčenými hráči v útoku a se Šťuglíkem (z MTK Budapešť) na křídle. Je mi dodnes záhadou, na čí rozkaz musel jsem dělat brankáře. Zápas začal, míč byl přehozen na Šťuglíka, krásný jeho sprint, bác falšovaná bomba a míč nikým nerušen byl v brance. Vztek mě ihned pominul a s rotným Kremlem, který hrál našeho pravého obránce, jsme se rozesmáli. „To koukáš, viď? Ani jsem neviděl…“ Uviděl jsem však, jak od hloučku diváků se odtrhuje pobočník. Hodně roztrpčen přiharcoval a zvýšeným hlasem mně dával lekci, jak jsem tuto ránu měl krýt robinsonádou. Neuznal jsem tehdy za důležité mu vysvětlovat, že není léku proti takové ráně a s chutí jsme se znovu rozchechtali. Ztuhl nám však smích, když ani ne za celou minutu mi dal rotný Kreml (ten, se kterým jsme se předtím tak moc smáli) ze dvou kroků nádherného vlastňáka. Od tohoto okamžiku, jsme si dávali pozor jeden na druhého. Kamarád Šťuglík v útoku soupeře, z obav abych neměl zbytečnou vojnu a mohl příští den trénovat, raději střílel vše vedle. Jenom proto skončil první zápas nerozhodně. Za měsíc se jelo k druhému zápasu na Vsetín a tam se hrálo taky nerozhodně.

Jak je to se vznikem klubu? Slíbil jsem, tak tedy:
14. května 1925 byl oficiálně založen první fotbalový klub ve Valašském Meziříčí.
A dále? Kdo stál u jeho zrodu, kde to bylo, jak se jmenoval, další podrobnosti?
Dívám se na předchozí napsaný text a říkám si, že by si zasloužil pokračování. Tak tedy více v dalším povídání.
Kdy to bude? Slibuji, že brzy! :-)
KS;-)




www.deza.cz
www.ifortuna.cz
www.lionsport.cz/
www.adidas.cz/
www.activecolour.com/
www.cscabot.cz
www.lvtrans.cz
www.valasskemezirici.cz
www.tsvm.cz
www.csad.cz
www.umrtvolky.cz
www.mlekarna-valmez.cz/
www.schott.com/
www.pneu-ukopeckych.cz/
www.robe.cz/
www.skalkalahudky.cz/